Skaut Detriot Red Wings o hodnotení hráčov pre NHL.

Zaujímavý rozhovor  s Vladimírem Havlůjem, skautom klubu Detroit Red Wings, o hodnotení perspektívnych hráčov pre NHL, ale aj o tom, čo by mali robiť hráči do 13 rokov...

Co konkrétního hodnotíte na hráčích?
Sledujeme pět základních věcí: bruslení, herní dovednosti, hokejové myšlení, fyzické parametry a přístup k hokeji – jestli dává do hry, jak se říká, srdce. Každá z těchto vlastností má ještě další podkapitoly. Navíc se pak každý hráč hodnotí i celkově, zda je podle našeho názoru vhodný pro NHL, nebo pro jinou ligu.

Co je pro hráče nejdůležitější, jestli se to dá vůbec takhle říct?
Pro nás je podstatné, jestli má jednu nebo dvě dovednosti absolutně excelentní. Kdybych měl použít příklad, tak jmenuju Jirku Hudlera, který má hokejově geniální hlavu a vynikající ruce, ale v bruslení je průměrný a má podprůměrnou výšku. Přesto v NHL hraje. Kdyžto hráč, který má všechno jen lepší, pro NHL není tak zajímavý. Velmi podstatným faktorem je také fyzická kondice. Bez té to nejde.

Kdybyste měl něco poradit malým klukům, kteří hrají hokej a chtějí se dostat do NHL, co by to bylo?
Říkám to trochu s nadsázkou, ale přijde mi, že teď mladým klukům u nás nezbývá nic jiného než emigrovat. Zaspali jsme. Sláva Lener se to teď snaží měnit, ale začíná odshora. Přitom by se mělo začít u malých kluků v přípravce. A ti než dorostou, tak to zkrátka bude chvíli trvat. Sám mám kluky ve věku 14 a 16 let a vidím, co se na nich doslova páchá.
Podle mě je hlavní problém v tom, že u nás se trénuje mužstvo, zatímco ve světě se trénují jedinci. Vždyť už v přípravce máte kluky, kteří mají od přírody jiný talent – někdo je střelec, jiný obranář, někdo dobře přihrává, ale my z nich časem uděláme hráče, kteří jsou v podstatě všichni stejní. Když jsem před 10 lety vzal manželku na hokej, aby mi ukázala tři nejlepší hráče, tak je poznala. Dneska s tím má problém i odborník. Když se nás na zápase sejde víc scoutů a uděláme si pořadí těch nejlepších, tak po utkání zjistíme, že každý má ten žebříček jiný.

Co by se s tím tedy mělo dělat?
Podle mě by hráči do 13 let měli pilovat hlavně individuální hokejové dovednosti – tzn. bruslení, techniku hole, situace jeden na jednoho, maximálně dva na jednoho. Jenže takhle to tady nefunguje. Když přijdete na trénink 12letých kluků, tak zjistíte, že je trénují jako dospělý A tým. Učí je rotace, křížení, přitom ti kluci si ještě neumí pořádně nahrát a nemají techniku na to, aby to dokázali. Pak se říká, že by si individuální růst měli zajišťovat sami. Ale kde by na to měli vzít čas? Když mají čtyřikrát nebo pětkrát v týdnu trénink a o víkendu zápasy, tak se do toho s individuálním tréninkem nevejdete.
Nebo by rodiče toho kluka museli vzít z některých tréninků a zajišťovat to sami, ale to je také špatně. Hokej zkrátka je kolektivní hra, takže ani tohle není řešení.
Neříkám, že trenéři jsou špatní, jen prostě trénují po staru. Dřív se kluci techniku hole naučili na ulici s tenisákem. Dělalo se víc sportů najednou. Dneska když kluk hraje fotbal i hokej, tak mu trenéři říkají, že si musí vybrat. Chápu to, že trenéři chtějí mít výsledky, ale u nás to znamená, že obětují individualitu ve prospěch týmu.

Jak se tedy díváte na to, když hráči odcházejí do zámořských juniorských soutěží?
Tady se říká, že tam nemají odcházet proto, že se tam neprosadí. Jenže proč se tam neprosadí? Protože nejsou tak kvalitní. Přitom když vezmete mladého Jaškina, tak ten se prosadí stejně tady jako v zámoří. Ale to jsou výjimky. Pak jsou další hráči, kteří se také mohou prosadit, ale potřebují k tomu delší cestu, vhodné prostředí atd.

/z Pro Hockey/